Get all 16 Stíny plamenů releases available on Bandcamp and save 35%.
Includes unlimited streaming via the free Bandcamp app, plus high-quality downloads of Jediný poskvrněný přítok, Staré skladby, Záře zápalných šňůr, 20 let kanalizačních zmetků, Šum v pološerech, Propadlé vody, Výprava za pravdou špíny, Mrtvá komora, and 8 more.
1. |
||||
Prostory mocné, železobetonové
Všechny stěny vlhké, na dotyk nepříjemné
Cesta shnilou temnotou splašky města přináší
Roury železné chrochtou, odpadní vody vypouští
Středověký vědec v noci žízeň měl
Vydal se do stoky za mžouru svíce
Věřil nápisu bezbřehému
Nabral si do měchu odpadní vodu
Dlouhý čas jsme chystali vodohospodářské dílo
Odpadní vodu ze stoky táhne čerpadlové kolo
Morbidní systém stvořili jsme ve svatém domě
Odpadní vodu čerpáme vzhůru do věže
Církevní dům je plný spících krys
Poslední jejich noc, sláva Satanovi
Křesťanská prasata spí dole v přízemí
Až na půdu vyčerpána voda odpadní
Marné jsou modlitby, marné je snažení
Žádní svatí zmetci, co jsou bohu upsáni
Nenaleznou spasení v prožraném nebi
Hluboko pod hladinou se neubrání smrti
Zaplavili jsme boží sídlo
Chladnou vodou ze stoky, vodou odpadní
Křesťanů bratrstvo bylo utopeno
Jejich mrtvá těla hnijí v odpadní vodě
Pane Čistírenský, Satane z čistírny
Kanalizace vládče, Satane
|
||||
2. |
||||
Dnes je ten den pro dalekou cestu,
nejčernější noc vládne světu,
prastarý důl vítáme mocným hlasem,
do útrob hory vcházíme za svým snem.
Procházíme štolou nesmírně nebezpečnou,
obrovské prostory snad nikde nekončící,
chodby zatopené nádherně čistou vodou,
morbidní krásy sto metrů pod zemí.
Již došli jsme k výtahové šachtě,
jsme plni dojmů z příšerné výšky.
Prohnilé trámy tvoří stoupání vzhůru,
tam snažit se vylézt jistota je smrti.
Dlouhé hodiny brodíme se podzemní vodou,
ve staré důlní šachtě prostupujeme tmou.
Tady už končí veškeré křesťanství,
mrtvola co tu hnije má na krku kristův kříž.
Křesťan ležící v dolu je v pokročilém tlení,
doplatil na svou víru, tohle tvář živého není.
Nevzhledný to výjev z božího písma,
Satan je mocný a křesťan nepřežívá.
Hrůzostrašný řev vychází z mého hrdla,
strašidelný hlas tu v dole vydávám,
zářivé ohně již hoří v celé šachtě,
pekelné představení jen pro Satana.
Obrovský nesmírně je důl podzemní,
nezná konce do hlubin však východ jen jeden.
Slyšíme v dáli jak padá kamení,
zasypala se chodba co vedla z dolu ven.
Naše duše i těla přepadl mráz a oheň současně,
napředstavitelný pocit, beznaděj, konec!
Zával plný kusů skály jen s malým otvorem,
tam neprojde živá duše, my v dole zahynem.
Ještě další hrůza vždyť voda stoupá!
Tak už dost!
Mor na tebe Ježíši Kriste!
Ne nás, tebe smrt nemine!
Ve jménu mocného vládce, nemilosrdého!
Proti jménu otce syna i ducha svatého!
Ve jménu Satana a všech jeho přátel!
Smrt zločinné boží církvi prolhané!
Pana Čistírenský! Vyslyš mé volání!
"Co přeješ si příteli, potřebuješ mou pomoc?"
Pane, dej nám trochu své síly, chceme přežít!
"Síla v tobě je, musíš ji umět využít."
Můj hlas vyvolal ďábla.
S jeho černou sílou jsme prorazili skálu,
kristova duše se strachy krčí v hnízdě,
bojí se o život, tváří v tvář peklu.
V podzemním světě prožili jsme morbidní chvíle,
život náš zachráňen díky Satanově víře,
Satanova síla má svůj kořen v každém z nás,
každý boží kazatel nechť velký strach z ní má.
|
||||
3. |
Pán Čistírenský (1999)
04:02
|
|||
V černé stoce v odpadní vodě
povstala v nás víra v tebe
Na poklop kanalizační
jsme tvůj obraz promítli
Satane, ty vládče věčný
na tvé straně jsme
Satane nejmocnější
my stali se tvým obrazem
Satane, vládče čistírny
k tvému královsví úctu máme
Uliční vpustí počínaje
a ústím do řeky konče
Jménem tvým Satane
vypustili jsme v kostele
odpadní vodu s krví
do svěcené vody
Křesťané, svojí vírou zmatení
do té vody ruce vnořili
Zbledly hrůzou jejich tváře
ruce krví zbarvené
Krásný pohled na boží lháře
odpadní vodou zbrocené
Pane Čistírenský
Satane z čistírny
kanalizace vládče
Satane
Jménem Satanovým
dovršena víra v Krista
Jménem Satanovým
odpadní vodou pohlcena
Z otců a duchů svatých
je splašků plná stoka
Usmrcené boží syny
vězní odpadní vody
Ztraceni v kmenové stoce
zapomenou na svou víru
Doplují do čistírny
za Satanova řevu
Boží krev rozpuštěná
v odpadní vodě odtéká
prohnilé zbytky křesťanů
mají svůj cíl čistírnu
Stokou letí pekelné ohně
to zlobí se pán v čistírně
takto páchnoucí vodu
celou věčnost nečistil
Celý systém kanalizační
bude dlouhý čas ochromen
Plesnivé zbytky křesťanství
na dno stoky usedly
|
||||
4. |
||||
Na návštěvu zavítali do mého obydlí
Chovali se příjemně a byli přátelští
Přestože spatřili můj obrácený kříž
Neztratili vědomí, že budu poslušný
Pozorně jsem naslouchal jejich vyprávění
Boha Jehova prý spatřili, a nesou posleství
V mír a lásku věříme, tak přidejte se k nám
Jen trochou svého majetku podarujte nás
Budete na věky š´tasten
A po smrti vás čeká věčný ráj
Jakže, vy hnusní náboženští zmetci
Dost už bylo vašeho hlásání
Už nebudete zneužívat city lidí
už nebudete krást pod rouchem dobra
Teď budete trpět, vy budete trpět
Klekněte na kolena
Skloňte hlavy, teď jsem pánem já
Utrhl jsem jim svaté kříže z hrudi
První kapky krve vytryskly jim z krků
Pusťte nás, vy šílenče
Nikam nepůjdete, tohle je zas mé poselství
Teď jsou vaše dny sečteny ve jménu Satana
|
||||
5. |
||||
Satane, vládče temnot, tvé sny se probouzí
Temnou nocí září síla tvého posleství
Jsem oddán tvému světu celým svým mozkem
Ty splníš mé touhy pod černým rouchem
Satane, vládče temnot, teď je správný čas
Touto nocí přijímám tvou krásu a moc
Po celý živto tvým druhem, otče
Po černém bokum pevného světa vládce
Přijď a otevři dveře
Za nimi teče krev
Vejdi do temné síně
Vyslyš ohnivý stesk, můj bratře
Satane, vládče temnot, tvé sny se probouzí
Temnou nocí září síla tvého posleství
Jsem oddán tvému světu celým svým mozkem
Ty splníš mé touhy pod černým rouchem
Satane, vládče temnot, teď je správný čas
Touto nocí přijímám tvou krásu a moc
Po celý živto tvým druhem, otče
Po černém bokum pevného světa vládce
Jsem mučitelem křesťanských duší
Pro bezhříšné životy
|
||||
6. |
||||
U řeky s vodou kalnou
za mříží zrezivělou.
Tam vzadu se nachází
temná místa morbidní.
Už nás čekají
šedé vody odpadní,
nesmírně morbidní.
Prostory mocné,
železobetonové.
Všechny stěny vlhké,
na dotyk nepříjemné.
Otřít se o ně nutné je,
nechci padnout na slizkém dně.
Cesta shnilou temnotou
splašky města přináší.
Roury železné zachrochtou
odpadní vody vypouští.
Hladina prudce stoupá,
když voda z deště přiteče.
Už se to s námi houpá,
už nás to stokou nese.
Situace se vyhrotila,
plujeme vodou odpadní,
klátí se to s námi dolů
ze schodů kanalizačních.
Mohutný kus dobytka,
dobytka hovězího,
řítí se stokou,
stokou vedle nás.
Tušení mé se vyplnilo.
Jsme poblíž jatek plzeňských.
Blížíme se do čistírny,
čistírny vod odpadních.
Už jsou před námi lapač písku,
usazovací nádrže.
Semelou nás na dalším místu,
vyhnívací nádrže.
V podobě kalu vyhnilého
vyváží nás na pole.
Jako hnojivo posloužíme
obilí úrodě.
|
||||
7. |
Novodobá voda (1998)
04:58
|
|||
Za nesmírné noci uprostřed města zjevil se přízrak
Středověký vědec, cestovatel v čase
S údivem vzhlíží na svět dnešních dob
Nevěří svým očím, když prochází ulicí
Zděšen z kostela, že zůstal stát staletí
Proti křesťanství hlásal už v čase svém
Zrak jeho spatřil mne
Kamsi věším nápis: Zde pitná voda je, zde je vchod do stoky
On radostí bez sebe vydal se k tomu místu
Já však o něm nevěděl a zmizel jsem ve stínu
Já humor si chtěl ztropit z občanů kolemjdoucích
Poutník staletý už v noci žízeň měl
Vydal se do stoky za mžouru svíce
Věřil nápisu bezbřehému
Nabral si do měchu odpadní vodu
Vůně sic podivná, snad nápis nelže
Tak sucho v hrdle, až splašků napil se
Pachuť zvláštní, on vzpomněl na pižmo
Tento mok vonný však následky zplodil
V prastarém těle povstala choroba
Odpadní voda začala působit
On mrtev zhroutil se do proudu slizu
Hrobem jeho stala se kmenová stoka
Cáry masa zůstávaly na stěnách
Obrovská rychlost proudu vody ve stoce
Vody hnijící
Příběh smrtelný zapomenut byl
Tělo středověké odplulo s odpadní vodou do čistírny
|
||||
8. |
Vodárna (1999)
07:09
|
|||
Vodárna plzeňská prostor podzemní skýtá
Tož víme již nějaký rok bezbřehá spleť čistých stok
My vstoupili do málo známých temnot podzemních
děs a hrůza čeká nás ve vodách ledových
Zima dlouhá mrazivá jako na severu
My vrhli se do chladné vody do věčného stínu
Nízké dvě chodby kruhové jsou plné pavučin
my s mocným klením prošli je do temné místnosti
I zde pavoučí sítí protkán vzduch
Ze tmy přivanul k nám prudký puch
Záda bolí čím dál více dohořívá naše svíce
na hlavy nám voda kápla do bahna má noha hňápla
Prapodivné zvuky se ozývají z útrob černé roury vycházejí
Natlakovaná voda tmou řítí se s jistotou
Podobně vábné situace přežíváme pokaždé
když do hlubin vodárny se v noci noříme
Na samém konci jedné z chodeb systém nevídaný
Obrovská roura železná vzhůru je ohnutá
My shlédli jsme obsah její tam voda odpadní
průřez vody celý plný hostina pohřební
Mrtvé i živé krysy plují vodou prohnilou
nesčetné množství zbytků starých přes okraj tečou
Chmurné myšlenky přepadly nás rychle zpět do temnot
probrodíme cestu jinou středová místnost
Nízký strop již nevadí nám mám hlavu od krve
To obrovský kus betonu svou sílu předal mně
Do sifonu propadla má noha promrzlá
záhadný to systém noha polomrtvá
Vodnatý svět opuštěn bude světlo noci zřím
příště připravit se lépe teď opustit stín
Už se nám žrádlo vaří na ohni se sádlo škvaří
kus prasete bublá v hrnci z mísy lezou šneci
Betonová spleť chodeb zase ve dne spí
my z podzemního světa jsme až ráno unikli
|
||||
9. |
||||
OTEVŘEL JSEM OTVOR DO MRTVÉHO SVĚTA,
OVANUL MĚ ZÁPACH HNIJÍCÍHO MASA.
ÚDĚSNÁ PŘÍŠERA NA ČERNÉM OLTÁŘI,
MÁ TOUHA SE NAPLŇUJE, SÁPU SE NA NÍ.
MORBIDNÍ MÉ RUCE PRONIKAJÍ DO SHNILÉ MRTVOLY.
STARÁ ČERNÁ KŮŽE Z TĚLA SLÉZÁ VELMI SNADNO.
V OSTATCÍCH JSEM NENAŠEL SRDCE ANI PLÍCE,
JEN SAMÁ ŽLUTÁ JÁTRA PLNÍ HRUDNÍ KOŠ.
UCHOPIL JSEM HLAVU, DLOUHÝM ČASEM ZETLELOU,
NEDRŽÍ VŮBEC U TĚLA A ČERVI Z NÍ LEZOU.
DŘEVĚNOU LŽÍCÍ VYDLOUBL JSEM Z NÍ OČI.
SLASTNÁ PRO MĚ POCHOUTKA, OČI VYNDANÉ.
SRDCE, CO JSEM PŘEDTÍM HLEDAL, JE MÍSTO MOZKU V HLAVĚ
PLÍCE BYLY NAPĚCHOVÁNY DO TLUSTÉHO STŘEVA,
ZAČÍNAM MÍT CHUŤ NA MASO, CÍTÍM VŮNI UVNITŘ STŘEV.
POJÍDÁM JEDNY Z MNOHA JATER BARVY NAŽLOUTLÉ.
|
||||
10. |
||||
Z NEJČERNĚJŠÍCH STÍNŮ ZNÍ TAJEMNÉ VERŠE SMRTI,
KRVAVÝ DÉMON NOCI POVSTÁVÁ Z MRTVÝCH.
ZA HLASU HROBOVÉHO TICHA, ZA ZÁŘE PLAMENŮ
OTEVŘEL SE V ZEMI PRAMEN ČISTÉHO ZLA.
SPATŘETE OBRAZ TEMNÉ POSTAVY!
ŽELEZNÝ MEČ BUDE ZBROCEN SVATOU KRVÍ.
SPRAVEDLIVÉ ZLO POSLA SATANOVY MOCI
PŘINÁŠÍ NA ZEM SVĚTLO JMÉNEM NEJČERNĚJŠÍ TMY.
POHLÉDNĚTE VÝŠ,
S TVÁŘÍ MRTVÝCH!
UKAŽTE NÁŠ KŘÍŽ!
TO JE VYDĚSÍ.
ZÁSTUPY SATANOVÝCH PŘÁTEL SPOJUJÍ SVÉ RUCE.
BUĎ POZDRAVEN, ĎÁBLE! JSI OBRAZ NAŠICH DUŠÍ.
POZVEDNĚTE PENTAGRAM PROTI KRISTOVÝM MUČEDNÍKŮM!
PROBUĎTE V NICH HRŮZU A ZNIČTE JEJICH VÍRU!
NENÁVIST SE PROBOUZÍ V DUŠÍCH KŘESŤANSKÝCH SLUHŮ.
SIC PROTI JEJICH ZÁKONŮM, VŠAK CHYSTAJÍ SE K BOJI.
NAŠE MOC JE VYŠŠÍ NEŽ VÍRA SVATÝCH V BOHA.
BUDOU ZAVRAŽDĚNI KRVÍ A ZASYPÁNI LISTÍM.
OHÁNĚJÍ SE BIBLÍ A SHNILÝM KRISTEM NA KŘÍŽI,
V JEJICH NÍZKÉ MYSLI SLEPÁ ODDANOST PÁNOVI,
SVÝM PROLHANÝM UČENÍM TÝRAJÍ MASY LIDÍ,
BUDOU POHŘBENI KRVÍ A ZASYPÁNI LISTÍM.
OSTRÁ ČEPEL KRVAVÉHO MEČE
NARUŠUJE POSTAVU KŘESŤANSKÉHO ZRÁDCE,
UŽ TOPÍ SE V KRVI, PADAJÍ NA SVŮJ STÍN,
JSOU ZAVRAŽDĚNI KRVÍ A ZASYPÁNI LISTÍM.
|
||||
11. |
Černý soumrak (2000)
02:57
|
|||
Černý soumrak k zemi klesá
Z bažin stoupá žhavá láva
Kraje se zmocní chladný stín
A ničivé ohně z podzemí
Krajině vládne Satanův sen
Ve věčnou noc se proměnil den
Zaniká odstín posvátných lží
Na prach se rozpadá křesťanství
Nad temným krajem mračna září
Z pekel povstává černé poselství
Nocí se nese mohutný dým
Oheň promlouvá hlasem svým
Bouře ničivá hrozí všem svatým
Hořící kostel pekelné hromy
Nocí se nese mohutný dým
Oheň promlouvá hlasem svým
Svěcené hříchy krutě ztrestány
Schránku svatého za upálení
Žádné modlení bez odpuštění
Pro podlé vraždy nejvyšší trest
Chrám boží v obraz náš zneuctěn
Zlatý oltář krví potřísněn
Každý znak víry budiž rozvrácen
Boží syn, Kristus nenáviděn
Svatá záře zhasla před soumrakem
Černé umění letí temným krajem
Pět ostrých hrotů obrácen smrti kříž
Pán černých zítřků ztrestá víry stín
|
||||
12. |
Pohřební důl (1998)
05:13
|
|||
V temném dolu u Stříbra,
průvanu nekonečném,
trocha sil ještě zbyla,
ve stavu děsivém.
Chystají se naše těla
na přechod důlní jámy.
Splněny myšlenky ze sna,
za šachtou čekají stíny.
Konstrukce lešení stará
vydržet musí váhu,
ona je zrezlá a chátrá,
já spadnu dolů do jílu.
Trubka zkorodovaná
hroutí se pod mým tělem,
já ztratil nosná lana
a skoncoval s životem.
Mlhavá posmrtná vize,
mě zavalil zetlelý kořen,
roztříštěn já byl tam dole,
hrob pro mě jako stvořen.
Po cestě děsuplné
splnila se předtucha:
Já pohřben byl v dole
pod nánosem bahna.
|
||||
13. |
||||
Dlouhá cesta ze hřbitova
Navracím se ze hřbitova
Podivné zvuky zní kdesi z lesů
Zřejmě jsem probudil mrtvé ze snů
Namířil jsem zrak do temné dálky
Černý pohřební průvod výjev děsivý
Tam odtud pochází ty mrtvolné hlasy
Oslepující záblesk a prasklo víko rakve
Neúplní lidé stojí a hledí do prázdna
Čtyři mrtví drží rakev polorozpadlou
Něco z ní vylézá Ó Satane buď se mnou
V postavě v rakvi jsem spatřil vlastní tvář
Vidím svojí podobu v živé smrti
Žhnoucí hrůza dusí mojí duši
V rakvi nad mrtvými se chvěje mé tělo
Jak mohu být mrtvý vždyť dýchám vždyť vidím
vždyť stojím
vždyť cítím zápach smrti
Už jsem jen černý duch
Jsem krátce po smrti
Hledím sobě z očí do rakve
kde hnije tělo mrtvé mé
Musím proniknout do své podoby
Vrátím se do svého mrtvého těla
Jednou jsem po smrti už nezemřu více
Nikdy už nezhasne má černá svíce
|
Streaming and Download help
If you like Stíny plamenů, you may also like:
Bandcamp Daily your guide to the world of Bandcamp