Get all 16 Stíny plamenů releases available on Bandcamp and save 35%.
Includes unlimited streaming via the free Bandcamp app, plus high-quality downloads of Jediný poskvrněný přítok, Staré skladby, Záře zápalných šňůr, 20 let kanalizačních zmetků, Šum v pološerech, Propadlé vody, Výprava za pravdou špíny, Mrtvá komora, and 8 more.
1. |
Visutá stoka smrti
05:57
|
|||
|
Ve výši neskutečné vysoko nad městem
Dílo vodohospodářské visutá stoka
Obraz její ničemu není podoben
Věčný obdiv pravda je jistě zasloužen
Do stoky této vstoupili jsme já a přítel můj
Do prasklin ve zdech umístili cosi jako hnůj
Výbuchu ten příčinou už brzy musí být
Již v této chvíli můžeme o smrti přestat snít
Nálože jsou připravené
Vracíme dolů na zem
Zůstaly tam však znečištěné
Naše zelené gumáky gumáky gumáky gumáky gumáky
Hloboko pod vratkou visutou stokou
Stojící na prohnilých dřevěných sloupech
Tam stavení se nachází s církevní chátrou
Z toho co stane se bodou lapat dech
Tisíce křesťanů slouží mši svatou
Tisíce křesťanů slouží mši svatou
Teď už se rovnováha klátí
Dřevěné klády všude praskají
S děsivým rachotem stoka se boří
Těžké kusy betonu na kostel padají
Tisíce křesťanů slouží mši svatou
Tisíce křesťanů slouží mši svatou
Kusy střechy trámy betonové panely
Na hlavy věřících a bezmocných padají
A už letí voda zatéká do chrámu
Zmetkové už nevěří na boží záchranu
Mnozí už se vzdali snahy
Plesají naše srdéčka
Mezitím též dopadly
Naše shnilé gumáky gumáky gumáky gumáky gumáky
Dobře poslouchejte je konec ježíšků
Odporné svatých mrtvoly tečou do stok podzemních
Ze světa je odstraní nový věčný bůh
Vládce všech stok a čistírny vod odpadních
Tisíce křesťanů topí se ve špíně
Tisíce křesťanů umírá ve vodě
Vyznavači Kristovi kteří přežijí
Přejdou k nám na víru v Pána z Čistírny
Kdo ještě jednou pomyslí na spásu Ježíšem
Ten bude navždy rozdrcen těžkým poklopem
Ti kdož chtějí odčinit
Posvěcené zločiny
Ti musí žrát
Žrát naše gumáky gumáky gumáky gumáky gumáky
gumáky gumáky gumáky gumáky
gumáky gumáky gumáky gumáky
|
||||
2. |
||||
|
Na ponuré město padají ničivé přívaly deště
Proudy vody sbírají s sebou špínu z ulice
Do železných vpustí se valí směs prachu a vody
Ve stokách vyzděných už se žení všechny příšery
Letní noc
Je příšerná bouře
Třeste se krysy
O vodu není nouze
Živel pekelný ovládá odpadní stoky
V proudu smrtícím boří se nepevné chodby
Děsivě duní poklopy dole se valí voda
Masivní vlna špíny se řítí k čistírně
Lidé zvířata neopatrná
Probouzí se ze sna
Čas stok nastává
Věřte v sílu vody
má nesmrtelnou duši
Věřte v sílu špíny
ve vodu odpadní
Obraťte své myšlenky
na šedou víru
Mocný Pán z Čistírny je nejvyšší z bohů
V malých stokách zvyšuje se nebezpečně hladina
V nižších místech plné jsou a stříká voda z poklopů
Rozpadá se zdivo staré a země už se propadá
Každá bytost ze stoky se blahem rozplývá
Přistupte k nám
Otevřete poklopy
Však nikdo nesmí sám do nebezpečné stoky
Sestupte níž
Ponořte se do vody
Doplujte blíž
Pánovi z Čistírny
Věřte v sílu vody
má nesmrtelnou duši
Věřte v sílu špíny
ve vodu odpadní
Obraťte své myšlenky
na šedou víru
Mocný Pán z Čistírny je nejvyšší z bohů
Hrůzné peklo šedé vody vládne pod zemí
Nekonečné masy špíny proudy odpadní
Plné jímky bahna rezavějící mříže
Neobyvatelné místo pro křesťanské duše
Kanalizační peklo ve víru černé vody
Utopené zmetky splavují mocné přívaly
Rozpuštěné kosti klesají na dno stoky
Nevítané potvory už zdárně vyhnívají
|
||||
3. |
||||
|
Tady v chladu, věčném stínu
kde zmetků šedých je svět
kde spadá den do temného víru
kde vládne odpadní hněď
Jímací prohlubeň ze starých časů
naplněna po okraj páchnoucí šedí
Otevřen je průchod do černých hrobů
z té odporné cesty návratu není
Černá stoka je hrobem všech svatých
Potupně skončili ve vlastních splašcích
V těchto podzemních tajemných stokách
Nalezlo smrt mnoho věřících a svatých
Ostatky ukryté jsou hluboko v chodbách
Pod tlakem přetěžkým ve vodách odpadních
Pod hromadami špíny jsou pohřbeni lidé
Ti kteří víru v krista vyznávali
Bezmocní byly sluhové bez duše
Odpadní vody jim životy vzali
Černá stoka je hrobem všech svatých
Potupně skončili ve vlastních splašcích
Už zavřené jsou železné poklopy
Navždy jsou ztraceni ve stokách hlubokých
Všichni na Ježíše dávno zapoměli
Jeho věrní příznivci spí ve vodě odpadní
|
||||
4. |
||||
|
Ve skrytém prostoru kanalizačním
Pod zdivem prastarým glazovaným
Tam šedá stvoření ve vodě plují
Ty chodby nelítostné silnou moc mají
V podzemí nevábném bloudí temná stvoření
Jejich těla skládají se pouze z vod odpadních
Návštěvy nepozvané krom potkanů původních
Budou potřísněné odpadem zašedlým
Ukrutnou cestou se linou vlhké páry
S neuvěřitelnou mocí vnikají do spáry
Postupně narušují původní tvar klenby
A při bouři na světě vnějším je peklo pod zemí
Klenba prokleté kanalizační stoky
Klenba prokleté kanalizační stoky
Když nezkušený člověk zavítal tam do kanálu
Před sebou on zaslechl příšerný to poprask
To zbořila se stoka zřítila se do sebe
Pak zděšený se obrátil a hrůza
Ve druhém směru chodby padající cihly
Beznadějná situace není cesty ven
Žhavý pot prosákl se z těla nešťastníka
Teď nepomůže ani vládce všech čistíren
|
||||
5. |
Já pro stoky chci žít
05:26
|
|||
|
Můj život provázejí již asi sedmý rok
Jak silně zbohatl v nich já to neslýcháno
Těch příběhů a dobrodružství nepočítáno
Toť věřte nebo nevěřte já věrný jsem stokám
Všechny stoky z města noci pojmou vody hektolitry
Všechny stoky směřují do sídla Pána z Čistírny
Jen pro stoky já chci žít
Všechny stoky splavují šedé vody odpadní
Stoky pro mě znamenají vysvobození
Jen pro stoky já chci žít
Z šedého všedního světa nad zemí
Do ještě větší šedi za šera unikám
Slyším jen šum vody poklopů dunění
Cítím chladný zápach ten sílu dodává
Navracím se zas a zas do temných místností
Mají v sobě jakési kouzlo já ho objevil
Já dal stokám duši a jiní dali beton
Bůh skvostů odpadních je sám čistíren Pán
Všechny stoky z města noci pojmou vody hektolitry
Všechny stoky směřují do sídla Pána z Čistírny
Jen pro stoky já chci žít
Všechny stoky splavují šedé vody odpadní
Stoky pro mě znamenají vysvobození
Jen pro stoky já chci žít
|
||||
6. |
||||
|
Pán Čistírenský - Nejmocnější vládce
všech stok a čistírny odpadních vod
Paní Vodárenská - Nádherná ženština
zrozená v jasně čisté vodě vodárenských nádrží
Lidé její vodu náramně znečišťují
a tímto ji proměňují ve vodu odpadní
Díky lidem tedy došlo ke splynutí
Nejvyšších postav vodních panství
Pán Čistírenský a Paní z Vodárny
spolu splodili odpadní potomky:
Syn Poklopů - Příšera zahalená
v závoji poklopů je zakrytá
Mistr Jímač - Nejstarší syn
Pojídá naplavené bahno ze své jímky
Bratří Česle - Navzájem svařená
železná dvojčata na pohled odporná
Mřížovité zrůdy zachytávající
Před čistírnou velké nečistoty
Slečna voda - dívka z potrubí
Leč má dvě duše ani jedno tělo
Tvoří ji jen voda pro jednu duši pitná
A nejkrásnější slečna je voda nečistá
|
||||
7. |
Rozhovor I.
03:48
|
|||
|
Syn Poklopů:
Otče můj z čistírny já udřen jsem a bezradný
Nad místností starobní já poklop našel zarezlý
Snažil jsem se ho vyzvednout
Však nemohl s ním ani hnout
Dej mi prosím radu drahou
kterak poklop vytrhnout
Pán Čistírenský:
Synu můj litý z železa
Těžkou cennost věru našels
Ten poklop nebyl zvednutý po dobu mé vlády žel
Neznám způsob zcela žádný
Pokoušej se sám a sám
Pokud tento úkol splníš
Řád vládce vstupů ti dám
Syn Poklopů:
Díky otče za chabé rady příště chtít nic nebudu
Vyhrotím se na poklop tady jinde jich jistě naleznu mnoho
Pán Čistírenský:
Hladina hříchu ti už přetéká
Drzý jsi nejmladší synu
Vůbec nic tě nezajímá
Jen tvá sbírka poklopů
Vykrádáš je ze všech ulic
Vždyť já z toho hrůzu mám
Do těch děr padají lidé
A věří že to já dělám
Mistr Jímač:
Nech být otče mého bratra ještě z toho nemá rozum
Jen jak roste ta jeho velká poklopů to hromada
Syn Poklopů:
Nepodceňuj Jímači nepodceňj duši mou
Žer si to své shnilé bahno
A mě si nevšímej
Mistr Jímač:
Drzost tvá bratře nezná mezí nesnaž se mě rozzuřit
Křivdil jsem ti to mě mrzí teď považ máš-li promluvit
Syn Poklopů:
Jistý si buď že promluvím troufalost má ta je velká
Nedoufej že ti odpustím to si zapiš do bahna
Pán Čistírenský:
Nehádejte se děti moje
Kdyby tohle zaslechla Vaše milovaná matka Paní Vodárenská
Nechtějte tím mojí ženu
Připravit o čerstvou špínu
Syn poklopů:
Já na vás poklop házím
Mistr Jímač:
A já jím shnilé bahno
|
||||
8. |
||||
|
Paní Vodárenská:
Dítka má odpadní vodou odkojená
Proč věčné hádky vládnou vám
Syn Poklopů:
Zatrodleně u všech poklopů a kanalizačních příšer
Pochop matko jednou provždy mé kovové myšlenky
Zatraceně vyslyš má slova a dlouho přemýšlej
Sama řeklas čím odkojen já však ty jsi jiná ty jsi pitná
Paní Vodárenská:
Synku nečistý sbírej si své poklopy
Vidím že smysl nemá marné mé snažení
Mistr Jímač:
Možná ale já přesto že se živím kalem
Více než syn poklopů
Ke spříznění dospívám
Pán Čistírenský:
Slyšíš tohle ženo má to jsou slova muže
Paní Vodárenská:
Ano drahý Jímač náš je duchem na výši
Pán Čistírenský:
Na počest tvé dospělosti Mistře Jímači
Chystáme ti Satanovy kalové hody
Mistr Jímač:
Ach jaká krása pro mojí duši zčernalou
Kalné díky rodičové z úpraven vod
Paní Vodárenská:
Pozveme na oslavu všechny tvé bratry
I věčná slečna voda spatří tvojí hostinu
Bratří Česle spokojeně pochytají špínu
A jeden ze svých klenotů ti dá Syn Poklopů
Syn Poklopů:
Jak tohle můžeš matko vůbec vyslovit
Na mojí sbírku prackou nikdo nesáhne
Já hledím si bohatství rychle rozšířit
Na kalové hody jít to ani mě nehne
|
||||
9. |
||||
|
Dlouhotrvající déšť kanalizačních poklopů
Na stromy domy padají kanalizační poklopy
Průtrž mračen nesmírně neobvyklých obsahů
Shůry na zem řítí se též težké kusy odlitků
Na svět seslal prokleti vážený Syn poklopů
Vyhrocený bratrem svým ze zlosti na jeho hnůj
Žádné hody kalové již neuskutečněny
Celá jímka zasypána železnými poklopy
|
||||
10. |
||||
|
Poklesněme do temných prostor stok!
Ponořme se do odpadních vod!
Mocný Pán Čistírenský, vládce šedi království
a vážený Syn Poklopů, představitel významný.
Ponořme se s nimi do tajů pod městem!
Vítejme ve světě, kde je světlo neznámé!
Poklesněme do temných prostor stok!
Ponořme se do odpadních vod!
Tady je místo smrti všech nepoctivců,
jejich mrtvá těla hnijí v odpadní vodě.
Vyznavači kristovy kteří přežili,
z donucení sežrali naše gumáky.
Však našli se další kdo zradu zpáchali,
čistírnenští vládci jsou zas rozzuřeni,
ti zmetci pocházejí z vodárenské oblasti,
tam odtud by nikdo z nás zradu nečekal.
|
||||
11. |
Vodárenská mafie
05:31
|
|||
|
Do posvátné místnosti stokou kroky vést,
zdravit Pána z Čistírny přes
posvátnou hromadu kanalizačního hnoje.
Betonový chrám hrůzný pohled odkrývá,
kdo nezvaný zde vyřádil se?
Veškerý odpad přeházený,
hák na poklopy ukradený,
meditační lože pošlapané,
jen lampa a hromada jsou nedotknuté.
Mafie z vodárny neprávem vkročila,
mafie z vodárny neprávem znesvětila
posvátné místo pitnou vodou.
Zrada odvrácené strany špíny.
Již nelze znovu vysvětit opuštěnou
posvátnou hromadu
kanalizačního hnoje.
Mafie z vodárny neprávem vkročila,
mafie z vodárny neprávem znesvětila
posvátné místo pitnou vodou.
Všechny síly skryté v šedých vodách
vlnu zloby rozpoutají proti vodárenským bestiím
a proti jejich vládkyni.
Každý z věrných stokám válečný plán zplodí,
nejvyšší Pán rozhodne, kdo koho musí zabít!
|
||||
12. |
Příjezd Vévody z Libkanu
04:35
|
|||
|
Ze stok nejhlubších, meziměstských,
dunivý rachot zní, daleké volání.
Návštěva vzácná z města Liberce,
vládce tamních kanalizací.
Syn Poklopů:
Jsi už očekáván, Vévodo z Libkanu,
v jedné naší stoce ti chystám domov tvůj.
Darem od nás přijmi, prosím, část šedi království!
Tak jako sám Satan, jsi pro nás nejcennější.
Příteli ze stok severních,
v tomhle kraji došlo ke zradě příšerné.
Má matka Paní z Vodárny dala rozkaz proti nám,
její "čistá" mafie nás poškodila.
Můj bratr Mistr Jímač, na věky s ní spřízněný,
teď zcela na dně jímky jek bez duše umírá.
Na přání té zrádkyně mu odebrali potravy,
bez bahna je jeho život jako voda bez špíny.
Můj otec Pán z Čistírny, v lásce těžce zklamaný,
krutě truchlí v hlubinách vyhnívacích nádrží.
Jen Satan ví jak dlouho smutek jeho vydrží.
Však já věděl co skrývala, teď zbyl jsem jediný.
Proto vítám tě můj příteli, Vévodo z Libkanu.
Díky že včas vyslyšels, prosbu mou o návštěvu.
Můj bratr, otec ani Ing. Möbius,
nikdo z nich teď není schopen, Vodárně se postavit.
Vévoda z Libkanu:
Už chápu Syne Poklopů, proč jsem vážil cestu do Plzně,
Pomohu ti rozpoutat válku proti Vodárně.
To samozřejmost vcelku zřejmá, máš mou plnou podporu,
jen mi ještě vysvětli, kdo je Ing. Möbius!
Syn Poklopů:
Ty neznáš velkého pražského kanalizačního vědce, Ing. Möbia?
Opravil všechny stroje ve staré pražské čistírně v Bubenči.
Ochránil před rozkradením celé zařízení,
teď slávou oplývají ty skvosty muzeální.
V tom tkví jeden z důvodů, proč mám v něm zalíbení.
A nezlobím se, když nemá času pro moje válčení.
Vévoda z Libkanu:
Už chápu, kdo vězí za jménem tím,
Až bude po boji, tak se seznámím.
A ty Syne Poklopů jsi pěkný šílenec,
tak je to správné, tak to má být.
Syn Poklopů:
A teď si všichni držte svoje gumáky,
neboť jsem se dostal do šedé nálady,
s Vévodou z Libkanu plujeme do bitvy,
za chvíli na vodárnu začnou padat poklopy.
War!
|
||||
13. |
||||
|
Já, Syn Poklopů, rozzuřen do šílenství,
vodárnu srovnám se zemí, jménem mistrů kanvodství.
Já, matku vlastní, však kdo ví zda,
prokouknutou měl, nikoliv jak příbuzní.
Smrt lidem z vodárny!
Smrt i vrchní zrádkyni!
Jen slávu mistrům z čistírny!
Teď vidíš, otče, co z ženštiny tvé uzrálo!
Už je to tady, bratře, tys lezl zrádcům do zadku!
Jen se dobře podívej, co s tvojí jímkou provedli!
Musíme držet pospolu, ať už není marné snažení!
Ve jménu Satana, rozpoutejme peklo.
Už se v mých představách rodí šedé výjevy.
Krásné modré nádrže, čím tak rychle černají?
Není to náhodou odpadní voda?
Mrtvé ryby naházíme do vodárenských objektů.
Už nehodlám dál naslouchat těm vodárenským blábolům.
Šedé krysy sežerou zbytky vodárenských konstrukcí.
Předpovídám věčnou zkázu vodárenské mafii.
Tak jako dávno před časem jsme svatou chátru topily,
stejný konec připravíme podvodníkům z vodárny.
Nelze věřit nikomu, kdo má tlamu plnou čistoty.
Všechny tyhle bestie čeká voda ze stoky.
Smrt lidem z vodárny!
Smrt i vrchní zrádkyni!
Jen slávu mistrům z čistírny!
Ze všech stran na vodárnu síla špíny útočí.
Shora stavby drtí železné mé poklopy.
Do křišťálové vody tečou čistírenské splašky,
Sabotáž to spáchaná ve jménu šedé pravdy.
|
||||
14. |
||||
|
Pán Čistírenský:
Už otevřels mi, synu, oči mé,
tu ženskou zničíme.
Už vyplouvám ze svých nádrží,
v mysli mi dřímá rozhodnutí:
Zabít!
Vždy byl jsi, synu, odvrácen,
ty jediný jsi pravdu znal,
Já lživou láskou oslepen
a na tu tvou zapomínal.
Stydím se za svojí slepotu,
i já se musím učit z chyb,
díky ti, že zůstals věrný
kanalizačnímu království.
Právě tvojí zbraní, synu,
právě tou já zabít chci
Ať jeden ze tvých poklopů
klesne na hlavu vodárny.
Syn Poklopů:
Já tu křeplavici rozdrtím
s radostí nesmírnou, otče.
Čekal jsem jen na tvé svolení,
No a teď ještě ty, Mistře Jímači.
Mistr Jímač:
Slyším vás už dosti dlouho rozmlouvat o vodárně
Od života ve stokách už ničeho se nedočkám.
Z mojí jímky navěky ztratilo se bahno vzácné,
Loučím se s vámi všemi, neboť hlady umírám.
Syn Poklopů:
Brtře, né!
Mistr Jímač:
Uh. (umřel)
Syn Poklopů:
Néééééééééééééé.
Pán z Čistírny:
Nadešel čas, synu,
Nadešel čas, zabíjej!
Vévoda z Libkanu:
Taktéž ti radím, příteli.
Vždyť ona nese vinu za smrt tvého bratra.
Slečna voda:
I jako křehká dívenka,
teď promluvit musím,
naše prolhaná mátinka,
ta ať už nikdy nezaječí.
Pitná sestra ať jde s ní,
byla jen její součástí,
vím jako že se jmenuji:
slečna Odpadní voda.
Syn Pokopů:
Tak dost už s těma klávesama,
tohle je black metal odpadních vod.
Slečna voda:
Tož dobrá bratříčku, já toho zanechám,
ať hudba z čistírny zní už jen na kytarách.
Syn Poklopů:
Vy jste se všichni ale rozřečnili,
až teď, když smrt postihla jednoho z nás.
No tak podívej se, matko, vzhůru nad hlavu.
Tomuhle já říkám porářka hlavy vodárny.
Paní Vodárenská:
ááááááááááááááá
|
||||
15. |
Šedá pohřební zvradla
04:32
|
|||
|
Ve starých stokách pod spláchnutým prachem
Pohřební jsou larvy deroucí se zvradlem
Tam pohřbené jsou duše obětí naší moci
Smrti v odpadní vodě se neubránili
Zvradla jsou šedá, zvradla jsou strašná
Nepřejte si nikdo, zvradla ta šedá
Nechtějte být nikdo pohřebený na zvradlech
Pohřebiště vyznavačů Krista
Pohřebiště vodárenského zla
To jsou ta místa ve starých stokách
To jsou ta zvradla, pohřební
Utopili jsme křesťanskou víru v odpadní vodě
Zasypali jsme vodárnu kanalizačními poklopy
Paní z Vodárny dostala poklopem přímo do hlavy
Koho asi příště zabijí Čistírenské síly
Pohřebiště vyznavačů Krista
Pohřebiště vodárenského zla
To jsou ta místa ve starých stokách
To jsou ta zvradla, pohřební
|
||||
16. |
||||
|
Na částečce plující odpadní vodou
začal zářit malý modrý plamen
Stěny stoky byly osvíceny neznámým světlem
Obrátil se směr toku černé hnijící vody
Tvar hladiny neodpovídal zemské tíži
Perlivé prameny víří vodu ve stoce
V některých místech se děje nevídáno
Voda sama obtéká prázdné vzduchové překážky
V některých stokách přestali platit přírodní zákony
Nesmírné scenérie vznikají v chladném vzduchu
Závoje ztuhlé odpadní vody protínají chodby
Voda se začíná vytrácet ze dna stoky
Podzemní svět se podivně změnil
Celý prostor jest prostoupen šedým vláknem
Malý modrý plamen se rozmáhá do šíře
Spaluje všechen odpad zbylý na dně
Pukají betonové stěny kanalizačních místností
Železné tyče prorážejí pevná odpadní monstra
Prostorem létá změď šedomodrých cárů
Z modrého ohně jest pevná černá skála
Těžký poklop se propadl i s celou obručí
Strhl s sebou dolů obrovské kusy zdiva
Mocně dopadl na dno přičemž uvolnil světlo
Pak sám se postavil a vznesl se do výše
Poklop se sám vydal do chodby
Strhává s sebou veškeré bohatství
Na dno se vrací odpadní voda
A zase nabrala správný směr k čistírně
|
||||
17. |
Valba poklopu stokou
07:57
|
|||
|
Chladným nocí jdou dvě šedé postavy,
se záští na slunce do špíny.
Dosud nepoznané stoky vyzvou naše osoby do říše Pána z Čistírny.
Krutost chodby je vskutku obrovská.
Nikoliv před Ježíšem my přikrčíme se.
Naší cestu nezastaví špína pražádná,
jen když beton stoku šedou překlene.
Jsme v nitru okouzleni špínou odpadní vody,
všude slyším dunění, jak hrají poklopy,
jeden z nich tu v hloubi stoky polehává propadlý.
Tak ten už to má za sebou. "Pokoj tobě, poklope!"
Už dodrápali jsme se do poslední končiny,
po strastiplném pochodu jsme na pokraji zdrcení.
Cesta kanalizační je tady skončená,
betonovým masivem je stoka skřížená.
Staré pavučiny brání vniku záře sluneční,
věčná sláva pavoukům za jejich poslání.
Rezavé železo propadá se do špíny,
řítí se s jistotou do plzeňské čistírny.
Plné zuby prachu rezi, v pavučině tvář,
tady končí naše cesta, snažení je zas marné
Chodbou stejnou cesta nazpět naplňuje nás.
Stoka nezná slitování pro sluneční zář, jen pro šeď.
Plán pekelný rodí se v mé hlavě:
"ten poklop propadlý!?" "Přece ho tam nenecháme."
Gumové rukavice, ničeho více netřeba,
abych mohl dítě své poslat stokou do světa.
Pojď statný poklope,
dám ti sílu od Satana.
Nesmíš reznout tady dole!
Stavím tě kolmo, val!
Poklop se řítí stokou s burácením,
kdosi před ním uniká s řevem zděšeným.
Poklop se kymácí, padá na jeho postavu.
Tohle já si nepřál, však pozdě je na záchranu.
Valba poklopu stokou
Výjev lidstvu neznámý, neboť špínu nevzývají.
Valba poklopu stokou
Hra pro Pána z Čistírny, on vládne nad podzemím.
Valba poklopu stokou
Činnost nebezpečná, když železo je v pohybu!
Není radno stoku jít před jedoucím poklopem!
Odtahuji železo z čerstvého nebožtíka,
vidím tělo bestie, v šedi stoky pohřbené.
Tyhle zbytky patří duši zaprodané,
svatý kříž napovídá, jak zkažené víře.
Co ten mrzák pohledával v temnotě pod zemí?
Snad byl to posel samotného Ježíše Krista?
Ten zmetek asi sebral od boha odvahu,
a vydal se do boje proti nám.
Dřív než stačil naplnit svatý plán válečný,
já učinil ten můj, jen pro zábavu myšlený.
Valba poklopu stokou
Výjev lidstvu neznámý, neboť špínu nevzývají.
Valba poklopu stokou
Hra pro Pána z Čistírny, on vládne nad podzemím.
Valba poklopu stokou
Činnost nebezpečná, když železo je v pohybu!
Poklop se řítil stokou jako zběsilý,
Věděl proč porazit křesťanskou bestii!
|
||||
If you like Stíny plamenů, you may also like:
Youth in Ribbons
by Revenant Marquis
supported by 10 fans who also own “Dive into the Wastewater...”
Revenant Marquis continues with the subterranean vocals on this album. Percussion sound on all tracks has a very large sound, especially the bass drum. Guitar is generally very clean. The more I listen, the more I get Xasthur vibes, but with a more rock and roll influence. Still very depressive and chaotic. A cool album!
go to album
Polterngeyst
by Revenant Marquis
supported by 9 fans who also own “Dive into the Wastewater...”
Pitiless Black Emphasis a traumatisé vos tympans (et il y avait de quoi) ? Alors inutile d'insister : le deuxième album Polterngeyst est forgé dans le même moule, celui d'un raw black metal au son putréfié — un true raw black metal ? — et confirme qu'il n'y a pas d'essais ou d'erreurs de trajectoires avec Revenant Marquis. S nous met sous les yeux un passé décomposé enrichi de nouvelles nuances (dark ambiant, atmosphères irrespirables). Les morts sont partout, cognent dans les murs. Grandiose !
go to album
supported by 9 fans who also own “Dive into the Wastewater...”
Akitsa has been among my top tier for a decade, and this is probably their most consistent album. Their experimental period seems to be over and they've definitely settled on an overall sound here, not too far from early Burzum. It's great, although I do miss the unhinged, hateful vibe of their earlier stuff.
go to album
Killer, knotty blackened prog from Norway, full of ferocity and complexity, with blistering guitar leads aplenty.
go to album
Oracular Hexations
by Diabolic Oath
featured on Bandcamp Radio Apr 12, 2024
go to album
Nel Nome Del Codice
by KEYGEN CHURCH
The eerie grandeur of horror film pipe organ music gets an industrial lift on the latest killer from Keygen Church.
go to album
Melancholy Howls In Ceremonial Penitence (Demo)
by Lamp Of Murmuur
supported by 9 fans who also own “Dive into the Wastewater...”
Sinister, menacing, and dismal; all against the backdrop of a bleak atmosphere full of dark energy crying to be unleashed. Despite being an earlier example of Lamp Of Murmuur's creations it holds up masterfully and the vocals are absolutely ace.
go to album
