We’ve updated our Terms of Use to reflect our new entity name and address. You can review the changes here.
We’ve updated our Terms of Use. You can review the changes here.

Rare songs 1998​-​2000

by Stíny plamenů

/
1.
Prostory mocné, železobetonové Všechny stěny vlhké, na dotyk nepříjemné Cesta shnilou temnotou splašky města přináší Roury železné chrochtou, odpadní vody vypouští Středověký vědec v noci žízeň měl Vydal se do stoky za mžouru svíce Věřil nápisu bezbřehému Nabral si do měchu odpadní vodu Dlouhý čas jsme chystali vodohospodářské dílo Odpadní vodu ze stoky táhne čerpadlové kolo Morbidní systém stvořili jsme ve svatém domě Odpadní vodu čerpáme vzhůru do věže Církevní dům je plný spících krys Poslední jejich noc, sláva Satanovi Křesťanská prasata spí dole v přízemí Až na půdu vyčerpána voda odpadní Marné jsou modlitby, marné je snažení Žádní svatí zmetci, co jsou bohu upsáni Nenaleznou spasení v prožraném nebi Hluboko pod hladinou se neubrání smrti Zaplavili jsme boží sídlo Chladnou vodou ze stoky, vodou odpadní Křesťanů bratrstvo bylo utopeno Jejich mrtvá těla hnijí v odpadní vodě Pane Čistírenský, Satane z čistírny Kanalizace vládče, Satane
2.
Dnes je ten den pro dalekou cestu, nejčernější noc vládne světu, prastarý důl vítáme mocným hlasem, do útrob hory vcházíme za svým snem. Procházíme štolou nesmírně nebezpečnou, obrovské prostory snad nikde nekončící, chodby zatopené nádherně čistou vodou, morbidní krásy sto metrů pod zemí. Již došli jsme k výtahové šachtě, jsme plni dojmů z příšerné výšky. Prohnilé trámy tvoří stoupání vzhůru, tam snažit se vylézt jistota je smrti. Dlouhé hodiny brodíme se podzemní vodou, ve staré důlní šachtě prostupujeme tmou. Tady už končí veškeré křesťanství, mrtvola co tu hnije má na krku kristův kříž. Křesťan ležící v dolu je v pokročilém tlení, doplatil na svou víru, tohle tvář živého není. Nevzhledný to výjev z božího písma, Satan je mocný a křesťan nepřežívá. Hrůzostrašný řev vychází z mého hrdla, strašidelný hlas tu v dole vydávám, zářivé ohně již hoří v celé šachtě, pekelné představení jen pro Satana. Obrovský nesmírně je důl podzemní, nezná konce do hlubin však východ jen jeden. Slyšíme v dáli jak padá kamení, zasypala se chodba co vedla z dolu ven. Naše duše i těla přepadl mráz a oheň současně, napředstavitelný pocit, beznaděj, konec! Zával plný kusů skály jen s malým otvorem, tam neprojde živá duše, my v dole zahynem. Ještě další hrůza vždyť voda stoupá! Tak už dost! Mor na tebe Ježíši Kriste! Ne nás, tebe smrt nemine! Ve jménu mocného vládce, nemilosrdého! Proti jménu otce syna i ducha svatého! Ve jménu Satana a všech jeho přátel! Smrt zločinné boží církvi prolhané! Pana Čistírenský! Vyslyš mé volání! "Co přeješ si příteli, potřebuješ mou pomoc?" Pane, dej nám trochu své síly, chceme přežít! "Síla v tobě je, musíš ji umět využít." Můj hlas vyvolal ďábla. S jeho černou sílou jsme prorazili skálu, kristova duše se strachy krčí v hnízdě, bojí se o život, tváří v tvář peklu. V podzemním světě prožili jsme morbidní chvíle, život náš zachráňen díky Satanově víře, Satanova síla má svůj kořen v každém z nás, každý boží kazatel nechť velký strach z ní má.
3.
V černé stoce v odpadní vodě povstala v nás víra v tebe Na poklop kanalizační jsme tvůj obraz promítli Satane, ty vládče věčný na tvé straně jsme Satane nejmocnější my stali se tvým obrazem Satane, vládče čistírny k tvému královsví úctu máme Uliční vpustí počínaje a ústím do řeky konče Jménem tvým Satane vypustili jsme v kostele odpadní vodu s krví do svěcené vody Křesťané, svojí vírou zmatení do té vody ruce vnořili Zbledly hrůzou jejich tváře ruce krví zbarvené Krásný pohled na boží lháře odpadní vodou zbrocené Pane Čistírenský Satane z čistírny kanalizace vládče Satane Jménem Satanovým dovršena víra v Krista Jménem Satanovým odpadní vodou pohlcena Z otců a duchů svatých je splašků plná stoka Usmrcené boží syny vězní odpadní vody Ztraceni v kmenové stoce zapomenou na svou víru Doplují do čistírny za Satanova řevu Boží krev rozpuštěná v odpadní vodě odtéká prohnilé zbytky křesťanů mají svůj cíl čistírnu Stokou letí pekelné ohně to zlobí se pán v čistírně takto páchnoucí vodu celou věčnost nečistil Celý systém kanalizační bude dlouhý čas ochromen Plesnivé zbytky křesťanství na dno stoky usedly
4.
Na návštěvu zavítali do mého obydlí Chovali se příjemně a byli přátelští Přestože spatřili můj obrácený kříž Neztratili vědomí, že budu poslušný Pozorně jsem naslouchal jejich vyprávění Boha Jehova prý spatřili, a nesou posleství V mír a lásku věříme, tak přidejte se k nám Jen trochou svého majetku podarujte nás Budete na věky š´tasten A po smrti vás čeká věčný ráj Jakže, vy hnusní náboženští zmetci Dost už bylo vašeho hlásání Už nebudete zneužívat city lidí už nebudete krást pod rouchem dobra Teď budete trpět, vy budete trpět Klekněte na kolena Skloňte hlavy, teď jsem pánem já Utrhl jsem jim svaté kříže z hrudi První kapky krve vytryskly jim z krků Pusťte nás, vy šílenče Nikam nepůjdete, tohle je zas mé poselství Teď jsou vaše dny sečteny ve jménu Satana
5.
Satane, vládče temnot, tvé sny se probouzí Temnou nocí září síla tvého posleství Jsem oddán tvému světu celým svým mozkem Ty splníš mé touhy pod černým rouchem Satane, vládče temnot, teď je správný čas Touto nocí přijímám tvou krásu a moc Po celý živto tvým druhem, otče Po černém bokum pevného světa vládce Přijď a otevři dveře Za nimi teče krev Vejdi do temné síně Vyslyš ohnivý stesk, můj bratře Satane, vládče temnot, tvé sny se probouzí Temnou nocí září síla tvého posleství Jsem oddán tvému světu celým svým mozkem Ty splníš mé touhy pod černým rouchem Satane, vládče temnot, teď je správný čas Touto nocí přijímám tvou krásu a moc Po celý živto tvým druhem, otče Po černém bokum pevného světa vládce Jsem mučitelem křesťanských duší Pro bezhříšné životy
6.
U řeky s vodou kalnou za mříží zrezivělou. Tam vzadu se nachází temná místa morbidní. Už nás čekají šedé vody odpadní, nesmírně morbidní. Prostory mocné, železobetonové. Všechny stěny vlhké, na dotyk nepříjemné. Otřít se o ně nutné je, nechci padnout na slizkém dně. Cesta shnilou temnotou splašky města přináší. Roury železné zachrochtou odpadní vody vypouští. Hladina prudce stoupá, když voda z deště přiteče. Už se to s námi houpá, už nás to stokou nese. Situace se vyhrotila, plujeme vodou odpadní, klátí se to s námi dolů ze schodů kanalizačních. Mohutný kus dobytka, dobytka hovězího, řítí se stokou, stokou vedle nás. Tušení mé se vyplnilo. Jsme poblíž jatek plzeňských. Blížíme se do čistírny, čistírny vod odpadních. Už jsou před námi lapač písku, usazovací nádrže. Semelou nás na dalším místu, vyhnívací nádrže. V podobě kalu vyhnilého vyváží nás na pole. Jako hnojivo posloužíme obilí úrodě.
7.
Za nesmírné noci uprostřed města zjevil se přízrak Středověký vědec, cestovatel v čase S údivem vzhlíží na svět dnešních dob Nevěří svým očím, když prochází ulicí Zděšen z kostela, že zůstal stát staletí Proti křesťanství hlásal už v čase svém Zrak jeho spatřil mne Kamsi věším nápis: Zde pitná voda je, zde je vchod do stoky On radostí bez sebe vydal se k tomu místu Já však o něm nevěděl a zmizel jsem ve stínu Já humor si chtěl ztropit z občanů kolemjdoucích Poutník staletý už v noci žízeň měl Vydal se do stoky za mžouru svíce Věřil nápisu bezbřehému Nabral si do měchu odpadní vodu Vůně sic podivná, snad nápis nelže Tak sucho v hrdle, až splašků napil se Pachuť zvláštní, on vzpomněl na pižmo Tento mok vonný však následky zplodil V prastarém těle povstala choroba Odpadní voda začala působit On mrtev zhroutil se do proudu slizu Hrobem jeho stala se kmenová stoka Cáry masa zůstávaly na stěnách Obrovská rychlost proudu vody ve stoce Vody hnijící Příběh smrtelný zapomenut byl Tělo středověké odplulo s odpadní vodou do čistírny
8.
Vodárna plzeňská prostor podzemní skýtá Tož víme již nějaký rok bezbřehá spleť čistých stok My vstoupili do málo známých temnot podzemních děs a hrůza čeká nás ve vodách ledových Zima dlouhá mrazivá jako na severu My vrhli se do chladné vody do věčného stínu Nízké dvě chodby kruhové jsou plné pavučin my s mocným klením prošli je do temné místnosti I zde pavoučí sítí protkán vzduch Ze tmy přivanul k nám prudký puch Záda bolí čím dál více dohořívá naše svíce na hlavy nám voda kápla do bahna má noha hňápla Prapodivné zvuky se ozývají z útrob černé roury vycházejí Natlakovaná voda tmou řítí se s jistotou Podobně vábné situace přežíváme pokaždé když do hlubin vodárny se v noci noříme Na samém konci jedné z chodeb systém nevídaný Obrovská roura železná vzhůru je ohnutá My shlédli jsme obsah její tam voda odpadní průřez vody celý plný hostina pohřební Mrtvé i živé krysy plují vodou prohnilou nesčetné množství zbytků starých přes okraj tečou Chmurné myšlenky přepadly nás rychle zpět do temnot probrodíme cestu jinou středová místnost Nízký strop již nevadí nám mám hlavu od krve To obrovský kus betonu svou sílu předal mně Do sifonu propadla má noha promrzlá záhadný to systém noha polomrtvá Vodnatý svět opuštěn bude světlo noci zřím příště připravit se lépe teď opustit stín Už se nám žrádlo vaří na ohni se sádlo škvaří kus prasete bublá v hrnci z mísy lezou šneci Betonová spleť chodeb zase ve dne spí my z podzemního světa jsme až ráno unikli
9.
OTEVŘEL JSEM OTVOR DO MRTVÉHO SVĚTA, OVANUL MĚ ZÁPACH HNIJÍCÍHO MASA. ÚDĚSNÁ PŘÍŠERA NA ČERNÉM OLTÁŘI, MÁ TOUHA SE NAPLŇUJE, SÁPU SE NA NÍ. MORBIDNÍ MÉ RUCE PRONIKAJÍ DO SHNILÉ MRTVOLY. STARÁ ČERNÁ KŮŽE Z TĚLA SLÉZÁ VELMI SNADNO. V OSTATCÍCH JSEM NENAŠEL SRDCE ANI PLÍCE, JEN SAMÁ ŽLUTÁ JÁTRA PLNÍ HRUDNÍ KOŠ. UCHOPIL JSEM HLAVU, DLOUHÝM ČASEM ZETLELOU, NEDRŽÍ VŮBEC U TĚLA A ČERVI Z NÍ LEZOU. DŘEVĚNOU LŽÍCÍ VYDLOUBL JSEM Z NÍ OČI. SLASTNÁ PRO MĚ POCHOUTKA, OČI VYNDANÉ. SRDCE, CO JSEM PŘEDTÍM HLEDAL, JE MÍSTO MOZKU V HLAVĚ PLÍCE BYLY NAPĚCHOVÁNY DO TLUSTÉHO STŘEVA, ZAČÍNAM MÍT CHUŤ NA MASO, CÍTÍM VŮNI UVNITŘ STŘEV. POJÍDÁM JEDNY Z MNOHA JATER BARVY NAŽLOUTLÉ.
10.
Z NEJČERNĚJŠÍCH STÍNŮ ZNÍ TAJEMNÉ VERŠE SMRTI, KRVAVÝ DÉMON NOCI POVSTÁVÁ Z MRTVÝCH. ZA HLASU HROBOVÉHO TICHA, ZA ZÁŘE PLAMENŮ OTEVŘEL SE V ZEMI PRAMEN ČISTÉHO ZLA. SPATŘETE OBRAZ TEMNÉ POSTAVY! ŽELEZNÝ MEČ BUDE ZBROCEN SVATOU KRVÍ. SPRAVEDLIVÉ ZLO POSLA SATANOVY MOCI PŘINÁŠÍ NA ZEM SVĚTLO JMÉNEM NEJČERNĚJŠÍ TMY. POHLÉDNĚTE VÝŠ, S TVÁŘÍ MRTVÝCH! UKAŽTE NÁŠ KŘÍŽ! TO JE VYDĚSÍ. ZÁSTUPY SATANOVÝCH PŘÁTEL SPOJUJÍ SVÉ RUCE. BUĎ POZDRAVEN, ĎÁBLE! JSI OBRAZ NAŠICH DUŠÍ. POZVEDNĚTE PENTAGRAM PROTI KRISTOVÝM MUČEDNÍKŮM! PROBUĎTE V NICH HRŮZU A ZNIČTE JEJICH VÍRU! NENÁVIST SE PROBOUZÍ V DUŠÍCH KŘESŤANSKÝCH SLUHŮ. SIC PROTI JEJICH ZÁKONŮM, VŠAK CHYSTAJÍ SE K BOJI. NAŠE MOC JE VYŠŠÍ NEŽ VÍRA SVATÝCH V BOHA. BUDOU ZAVRAŽDĚNI KRVÍ A ZASYPÁNI LISTÍM. OHÁNĚJÍ SE BIBLÍ A SHNILÝM KRISTEM NA KŘÍŽI, V JEJICH NÍZKÉ MYSLI SLEPÁ ODDANOST PÁNOVI, SVÝM PROLHANÝM UČENÍM TÝRAJÍ MASY LIDÍ, BUDOU POHŘBENI KRVÍ A ZASYPÁNI LISTÍM. OSTRÁ ČEPEL KRVAVÉHO MEČE NARUŠUJE POSTAVU KŘESŤANSKÉHO ZRÁDCE, UŽ TOPÍ SE V KRVI, PADAJÍ NA SVŮJ STÍN, JSOU ZAVRAŽDĚNI KRVÍ A ZASYPÁNI LISTÍM.
11.
Černý soumrak k zemi klesá Z bažin stoupá žhavá láva Kraje se zmocní chladný stín A ničivé ohně z podzemí Krajině vládne Satanův sen Ve věčnou noc se proměnil den Zaniká odstín posvátných lží Na prach se rozpadá křesťanství Nad temným krajem mračna září Z pekel povstává černé poselství Nocí se nese mohutný dým Oheň promlouvá hlasem svým Bouře ničivá hrozí všem svatým Hořící kostel pekelné hromy Nocí se nese mohutný dým Oheň promlouvá hlasem svým Svěcené hříchy krutě ztrestány Schránku svatého za upálení Žádné modlení bez odpuštění Pro podlé vraždy nejvyšší trest Chrám boží v obraz náš zneuctěn Zlatý oltář krví potřísněn Každý znak víry budiž rozvrácen Boží syn, Kristus nenáviděn Svatá záře zhasla před soumrakem Černé umění letí temným krajem Pět ostrých hrotů obrácen smrti kříž Pán černých zítřků ztrestá víry stín
12.
V temném dolu u Stříbra, průvanu nekonečném, trocha sil ještě zbyla, ve stavu děsivém. Chystají se naše těla na přechod důlní jámy. Splněny myšlenky ze sna, za šachtou čekají stíny. Konstrukce lešení stará vydržet musí váhu, ona je zrezlá a chátrá, já spadnu dolů do jílu. Trubka zkorodovaná hroutí se pod mým tělem, já ztratil nosná lana a skoncoval s životem. Mlhavá posmrtná vize, mě zavalil zetlelý kořen, roztříštěn já byl tam dole, hrob pro mě jako stvořen. Po cestě děsuplné splnila se předtucha: Já pohřben byl v dole pod nánosem bahna.
13.
Dlouhá cesta ze hřbitova Navracím se ze hřbitova Podivné zvuky zní kdesi z lesů Zřejmě jsem probudil mrtvé ze snů Namířil jsem zrak do temné dálky Černý pohřební průvod výjev děsivý Tam odtud pochází ty mrtvolné hlasy Oslepující záblesk a prasklo víko rakve Neúplní lidé stojí a hledí do prázdna Čtyři mrtví drží rakev polorozpadlou Něco z ní vylézá Ó Satane buď se mnou V postavě v rakvi jsem spatřil vlastní tvář Vidím svojí podobu v živé smrti Žhnoucí hrůza dusí mojí duši V rakvi nad mrtvými se chvěje mé tělo Jak mohu být mrtvý vždyť dýchám vždyť vidím vždyť stojím vždyť cítím zápach smrti Už jsem jen černý duch Jsem krátce po smrti Hledím sobě z očí do rakve kde hnije tělo mrtvé mé Musím proniknout do své podoby Vrátím se do svého mrtvého těla Jednou jsem po smrti už nezemřu více Nikdy už nezhasne má černá svíce

credits

released December 23, 2000

license

all rights reserved

tags

about

Stíny plamenů Czech Republic

contact / help

Contact Stíny plamenů

Streaming and
Download help

Report this album or account

If you like Stíny plamenů, you may also like: